Některé náhražky cukru mohou mít neočekávané důsledky pro dlouhodobé zdraví mozku, uvádí studie publikovaná v časopise Neurology, lékařském časopise Americké akademie neurologie, z 3. září 2025. Rozsáhlá brazilská studie, která sledovala více než 12 000 dospělých středního věku, zjistila, že ti, kteří konzumovali nejvíce umělých sladidel – běžně se vyskytujících v dietních limonádách, ochucených vodách a zpracovaných svačinách – zaznamenali výrazně rychlejší pokles paměti a myšlenkových schopností.
Nejsilnější dopad byl pozorován u lidí mladších 60 let a u diabetiků. Studie zkoumala sedm nízkokalorických a nekalorických sladidel a zjistila, že lidé, kteří konzumovali nejvyšší množství, zaznamenali rychlejší pokles myšlení a paměti ve srovnání s těmi, kteří konzumovali nejnižší množství. Souvislost byla ještě silnější u lidí s cukrovkou.
Umělá sladidla zkoumaná ve studii byla aspartam, sacharin, acesulfam-K, erythritol, xylitol, sorbitol a tagatóza. Tato sladidla se nacházejí hlavně v ultra zpracovaných potravinách, jako je ochucená voda, limonády, energetické nápoje, jogurt s příchutí a nízkokalorické dezerty. Některá se také používají jako samostatné sladidlo.
„Nízkokalorická a nekalorická sladidla jsou často považována za zdravou alternativu cukru, nicméně naše zjištění naznačují, že některá sladidla mohou mít v průběhu času negativní vliv na zdraví mozku,“ uvedla autorka studie Claudia Kimie Suemoto, MD, PhD, z Univerzity v São Paulu v Brazílii.
Studie zahrnovala 12 772 dospělých z celé Brazílie. Průměrný věk byl 52 let a účastníci byli sledováni v průměru osm let.
Účastníci na začátku studie vyplnili dotazníky o stravě, v nichž podrobně uvedli, co jedli a pili v uplynulém roce. Vědci je rozdělili do tří skupin na základě celkového množství umělých sladidel, které konzumovali. Skupina s nejnižším obsahem kalorií konzumovala v průměru 20 miligramů denně (mg/den) a skupina s nejvyšším obsahem kalorií v průměru 191 mg/den. U aspartamu toto množství odpovídá jedné plechovce dietní limonády. Nejvyšší spotřebu měl sorbitol s průměrem 64 mg/den.
Účastníci byli na začátku, v polovině a na konci studie podrobeni kognitivním testům, které měly v průběhu času sledovat paměť, jazyk a myšlenkové dovednosti. Testy hodnotily oblasti, jako je verbální plynulost, pracovní paměť, vybavování si slov a rychlost zpracování informací.
Po úpravě faktorů, jako je věk, pohlaví, vysoký krevní tlak a kardiovaskulární onemocnění, vědci zjistili, že lidé, kteří konzumovali nejvyšší množství sladidel, vykazovali rychlejší pokles celkových myšlenkových a paměťových schopností než ti, kteří konzumovali nejnižší množství, s poklesem, který byl o 62 % rychlejší. To odpovídá přibližně 1,6 roku stárnutí. Ti ve střední skupině měli pokles, který byl o 35 % rychlejší než u nejnižší skupiny, což odpovídá přibližně 1,3 roku stárnutí.
Když vědci rozdělili výsledky podle věku, zjistili, že lidé mladší 60 let, kteří konzumovali nejvyšší množství sladidel, vykazovali rychlejší pokles verbální plynulosti a celkových kognitivních schopností ve srovnání s těmi, kteří konzumovali nejnižší množství. U lidí starších 60 let nenašli žádnou souvislost. Zjistili také, že souvislost s rychlejším kognitivním poklesem byla silnější u účastníků s diabetem než u těch bez diabetu.
Při pohledu na jednotlivá sladidla byla konzumace aspartamu, sacharinu, acesulfamu-K, erythritolu, sorbitolu a xylitolu spojena s rychlejším poklesem celkových kognitivních funkcí, zejména paměti.
Nenašli žádnou souvislost mezi konzumací tagatózy a kognitivním poklesem.
„I když jsme zjistili souvislosti s kognitivním poklesem u lidí středního věku s diabetem i bez něj, lidé s diabetem s větší pravděpodobností používají umělá sladidla jako náhražky cukru,“ řekl Suemoto. „Je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom potvrdili naše zjištění a zjistili, zda jiné alternativy rafinovaného cukru, jako je jablečné pyré, med, javorový sirup nebo kokosový cukr, mohou být účinnými alternativami.“
Omezením studie bylo, že ne všechna umělá sladidla byla zahrnuta.
Studie byla podpořena brazilským ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem vědy, technologií a inovací a Národní radou pro vědecký a technologický rozvoj.
Co k takovým zjištěním dodat? Cukr nebo chemie? No, já raději ten cukr, případně jeho trochu zdravější variantu - třtinový cukr.
Jak říkávaly naše babičky: Všeho s mírou. A jak to babičky tak dobře věděly? Dědečkové jim to řekli!
Fotka od Chen z Pixabay
Fotka od ALIENIGHTMARE z Pixabay
Fotka od Shafin Al Asad Protic z Pixabay
Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co tě čeká. A to, co najdete, by vás mohlo skutečně překvapit – sladké, delikátní a oh tak uspokojující!!! Stejně jako fáze života jsou některé čokolády sladké i hořké, světlé či tmavé. Všechny však mají jedno společné. Jsou vynikající.
Pokud peníze „mluví“, pak čokoláda „zpívá“. Štěstí si přeci nekoupíte, ale můžete si koupit...
Že je pravidelná konzumace rybího masa požehnáním pro zdraví, není v dnešní době žádné tajemství. Je vědecky podložené a dokázané, že pravidelná konzumace rybího masa pomáhá předcházet mnoha závažným nemocem.
Ryby mají nízký obsah tuku, vysoký obsah bílkovin a jsou vynikajícím zdrojem omega 3 mastných kyselin.
Jedna nebo dvě porce týdně – může snížit riziko onemocnění od...
Med je prvotřídní přírodní produkt z květového nektaru, za který můžeme a musíme děkovat včelám. Lidé sbírali med z plástů již zhruba před 8000 lety a jako lék je med známý nejméně 4000 let. Jeho zdravotní přínosy jsou nepopiratelné a prokázané.
Med je doslova nabitý silnými antioxidanty s antiseptickými a antibakteriálními vlastnostmi. Kromě své nutriční hodnoty je med široce...
Ryby a mořské plody patří celosvětově k nejvíce obchodovaným komoditám. V mnoha případech je proto velmi složité určit jejich původ, zejména místo výlovu. Ve světě a zejména v USA se během posledních dekád znatelně zvýšil nešvar špatného označování místa původu. Studií na toto téma bylo provedeno více, ale pouze několik z nich se věnuje tomu, jaký dopad mají tyto nekalé praktiky...
