V sérii hravých interakcí se svými majiteli byla skupina vybraných psů schopna rozlišit mezi hračkami používanými k tahání a aportování, a to i v případě, že dotyčné hračky nesdílely žádné zjevné fyzické podobnosti – a poté si tyto kategorizace dokázali pamatovat po dlouhou dobu, a to vše bez předchozího tréninku. „Zjistili jsme, že tito psi dokáží rozpoznat předměty, které mají stejnou funkci nebo se používají stejným způsobem,“ říká autorka Claudia Fugazza z Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti. Je to, jako kdyby člověk pojmenoval kladivo i kámen stejným jménem, ​​říká Fugazza. To zní sice trochu zvláštně, ale: „Kámen a kladivo vypadají fyzicky odlišně, ale lze je použít ke stejné funkci,“ říká. „A psi, které jejich páníčci a paničky přihlásili do studie, dokázali totéž.“

Studie probíhaly v přirozeném domácím prostředí psů. Zpočátku psi trávili čas seznamováním se slovními označeními pro dvě funkční skupiny předmětů: tahání a aportování. Jejich majitelé používali tato slova s ​​konkrétními hračkami a hráli si s nimi podle toho, i když hračky nesdílely žádné podobné fyzické vlastnosti. Dále byli psi testováni, aby se zjistilo, zda se naučili propojit funkční označení se správnou skupinou hraček, než si začali hrát s novějšími hračkami v obou odlišných kategoriích. Tentokrát však jejich majitelé pro psy nepoužívali označení „tahání“ a „aportování“. Tým zjistil, že psi byli schopni rozeznat účel nových hraček, na základě svých předchozích zkušeností. V závěrečném testu psi ukázali, že dokáží úspěšně aplikovat slovní označení na hračky buď tažením, nebo aportováním, a to i v případě, že je jejich majitelé nepojmenovali. „U těchto nových hraček nikdy neslyšeli název, ale hráli si buď na tahání nebo aportování, neboli - pes si musel vybrat, která hračka bude použita k hraní které hry,“ říká Fugazza. „To se dělo v přirozeném prostředí a bez speciálního výcviku.“

Autoři poznamenávají, že schopnost psů spojovat slovní označení s objekty na základě jejich funkce a nezávisle na fyzických vlastnostech hraček naznačuje, že si na základě svých zkušeností vytvářejí mentální prezentaci objektů, kterou si později mohou vybavit. Tato zjištění poskytují vhled do vývoje základních psích dovedností a jejich vztahu k dalším kognitivním schopnostem, včetně paměti, tvrdí studie. Vědci navrhují, aby se v budoucnu provedly studie, které by prozkoumaly, zda psi, kteří se neučí označení předmětů, mohou přesto mít schopnost přiřazovat předměty na základě jejich funkcí. „Ukázali jsme, že se psi učí označení objektů opravdu rychle a pamatují si je na dlouhou dobu, a to i bez výcviku,“ říká Fugazza. „A způsob, jakým rozeznávají předměty i za hranice běžných podobností, nám dává představu o šíři toho, co tyto objekty pro psy znamenají.“ Náš Ferda, rasy pod-vrat-ak, tohle uměl už jako štěňátko. Dnes Ferda chodí na nákupy, jedná s úřady a večer čte dětem pohádky na dobrou noc. Někdy se Ferda, asi v rámci výměnného programu, na týden ztratí. Po návratu pokračuje v běžných činnostech. Fotka od sianbuckler z Pixabay Fotka od Alain Audet z Pixabay Fotka od Gentle Dog Trainers z Pixabay