Lidé se přirozeně učí nová slova a jejich používání v konkrétních situacích a činnostech, již od útlého věku. Tato schopnost, která nám přijde tak přirozená, že se nad ní v běžném životě ani nepozastavíme, však není vlastní pouze lidem. Ve studii publikované v časopise Current Biology bylo prokázáno, že i naši psí kamarádi dokáží přiřazovat předměty ke specifickým činnostem podle slov.
V sérii hravých interakcí se svými majiteli byla skupina vybraných psů schopna rozlišit mezi hračkami používanými k tahání a aportování, a to i v případě, že dotyčné hračky nesdílely žádné zjevné fyzické podobnosti – a poté si tyto kategorizace dokázali pamatovat po dlouhou dobu, a to vše bez předchozího tréninku.
„Zjistili jsme, že tito psi dokáží rozpoznat předměty, které mají stejnou funkci nebo se používají stejným způsobem,“ říká autorka Claudia Fugazza z Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti. Je to, jako kdyby člověk pojmenoval kladivo i kámen stejným jménem, říká Fugazza. To zní sice trochu zvláštně, ale:
„Kámen a kladivo vypadají fyzicky odlišně, ale lze je použít ke stejné funkci,“ říká. „A psi, které jejich páníčci a paničky přihlásili do studie, dokázali totéž.“
Studie probíhaly v přirozeném domácím prostředí psů. Zpočátku psi trávili čas seznamováním se slovními označeními pro dvě funkční skupiny předmětů: tahání a aportování. Jejich majitelé používali tato slova s konkrétními hračkami a hráli si s nimi podle toho, i když hračky nesdílely žádné podobné fyzické vlastnosti.
Dále byli psi testováni, aby se zjistilo, zda se naučili propojit funkční označení se správnou skupinou hraček, než si začali hrát s novějšími hračkami v obou odlišných kategoriích. Tentokrát však jejich majitelé pro psy nepoužívali označení „tahání“ a „aportování“.
Tým zjistil, že psi byli schopni rozeznat účel nových hraček, na základě svých předchozích zkušeností. V závěrečném testu psi ukázali, že dokáží úspěšně aplikovat slovní označení na hračky buď tažením, nebo aportováním, a to i v případě, že je jejich majitelé nepojmenovali.
„U těchto nových hraček nikdy neslyšeli název, ale hráli si buď na tahání nebo aportování, neboli - pes si musel vybrat, která hračka bude použita k hraní které hry,“ říká Fugazza. „To se dělo v přirozeném prostředí a bez speciálního výcviku.“
Autoři poznamenávají, že schopnost psů spojovat slovní označení s objekty na základě jejich funkce a nezávisle na fyzických vlastnostech hraček naznačuje, že si na základě svých zkušeností vytvářejí mentální prezentaci objektů, kterou si později mohou vybavit. Tato zjištění poskytují vhled do vývoje základních psích dovedností a jejich vztahu k dalším kognitivním schopnostem, včetně paměti, tvrdí studie.
Vědci navrhují, aby se v budoucnu provedly studie, které by prozkoumaly, zda psi, kteří se neučí označení předmětů, mohou přesto mít schopnost přiřazovat předměty na základě jejich funkcí.
„Ukázali jsme, že se psi učí označení objektů opravdu rychle a pamatují si je na dlouhou dobu, a to i bez výcviku,“ říká Fugazza. „A způsob, jakým rozeznávají předměty i za hranice běžných podobností, nám dává představu o šíři toho, co tyto objekty pro psy znamenají.“
Náš Ferda, rasy pod-vrat-ak, tohle uměl už jako štěňátko. Dnes Ferda chodí na nákupy, jedná s úřady a večer čte dětem pohádky na dobrou noc. Někdy se Ferda, asi v rámci výměnného programu, na týden ztratí. Po návratu pokračuje v běžných činnostech.
Fotka od sianbuckler z Pixabay
Fotka od Alain Audet z Pixabay
Fotka od Gentle Dog Trainers z Pixabay
V dnešním technologicky závislém světě chytrých telefonů a notebooků není divu, že pro většinu dětí je pohodlnější používat klávesnici než pero či tužku. V mnoha ohledech je snazší používat notebook k zapisování poznámek ve třídě, protože tato metoda umožňuje rychlé psaní poznámek a studenti je mohou v případě potřeby snadno sdílet.
Smrt bude „volitelná“ a proces stárnutí bude „reverzibilní“ do roku 2045, hlásí dva genetičtí inženýři - José Luis Cordeiro a matematik z Cambridge David Wood. Při představení jejich společné knihy „Smrt smrti“ v Barceloně uvedli, že nesmrtelnost je reálná vědecká možnost, která může nastat mnohem dříve, než se původně myslelo.
Šťastný a klidný život je přirozenou touhou většiny lidí. Nikdo se nerodí naštvaný nebo plný pesimismu. Tyhle vlastnosti nabíráme až na cestě životem, často pod vlivem vnějších okolností. Pokud však nebudeme vůči sobě samým pozorní, může se stát, že náš vlastní mozek se doslova naprogramuje na negaci a pesimismus. Mozek je velmi plastický, a proto je možné se znovu...
Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.
Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi...
