Lidé se přirozeně učí nová slova a jejich používání v konkrétních situacích a činnostech, již od útlého věku. Tato schopnost, která nám přijde tak přirozená, že se nad ní v běžném životě ani nepozastavíme, však není vlastní pouze lidem. Ve studii publikované v časopise Current Biology bylo prokázáno, že i naši psí kamarádi dokáží přiřazovat předměty ke specifickým činnostem podle slov.
V sérii hravých interakcí se svými majiteli byla skupina vybraných psů schopna rozlišit mezi hračkami používanými k tahání a aportování, a to i v případě, že dotyčné hračky nesdílely žádné zjevné fyzické podobnosti – a poté si tyto kategorizace dokázali pamatovat po dlouhou dobu, a to vše bez předchozího tréninku.
„Zjistili jsme, že tito psi dokáží rozpoznat předměty, které mají stejnou funkci nebo se používají stejným způsobem,“ říká autorka Claudia Fugazza z Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti. Je to, jako kdyby člověk pojmenoval kladivo i kámen stejným jménem, říká Fugazza. To zní sice trochu zvláštně, ale:
„Kámen a kladivo vypadají fyzicky odlišně, ale lze je použít ke stejné funkci,“ říká. „A psi, které jejich páníčci a paničky přihlásili do studie, dokázali totéž.“
Studie probíhaly v přirozeném domácím prostředí psů. Zpočátku psi trávili čas seznamováním se slovními označeními pro dvě funkční skupiny předmětů: tahání a aportování. Jejich majitelé používali tato slova s konkrétními hračkami a hráli si s nimi podle toho, i když hračky nesdílely žádné podobné fyzické vlastnosti.
Dále byli psi testováni, aby se zjistilo, zda se naučili propojit funkční označení se správnou skupinou hraček, než si začali hrát s novějšími hračkami v obou odlišných kategoriích. Tentokrát však jejich majitelé pro psy nepoužívali označení „tahání“ a „aportování“.
Tým zjistil, že psi byli schopni rozeznat účel nových hraček, na základě svých předchozích zkušeností. V závěrečném testu psi ukázali, že dokáží úspěšně aplikovat slovní označení na hračky buď tažením, nebo aportováním, a to i v případě, že je jejich majitelé nepojmenovali.
„U těchto nových hraček nikdy neslyšeli název, ale hráli si buď na tahání nebo aportování, neboli - pes si musel vybrat, která hračka bude použita k hraní které hry,“ říká Fugazza. „To se dělo v přirozeném prostředí a bez speciálního výcviku.“
Autoři poznamenávají, že schopnost psů spojovat slovní označení s objekty na základě jejich funkce a nezávisle na fyzických vlastnostech hraček naznačuje, že si na základě svých zkušeností vytvářejí mentální prezentaci objektů, kterou si později mohou vybavit. Tato zjištění poskytují vhled do vývoje základních psích dovedností a jejich vztahu k dalším kognitivním schopnostem, včetně paměti, tvrdí studie.
Vědci navrhují, aby se v budoucnu provedly studie, které by prozkoumaly, zda psi, kteří se neučí označení předmětů, mohou přesto mít schopnost přiřazovat předměty na základě jejich funkcí.
„Ukázali jsme, že se psi učí označení objektů opravdu rychle a pamatují si je na dlouhou dobu, a to i bez výcviku,“ říká Fugazza. „A způsob, jakým rozeznávají předměty i za hranice běžných podobností, nám dává představu o šíři toho, co tyto objekty pro psy znamenají.“
Náš Ferda, rasy pod-vrat-ak, tohle uměl už jako štěňátko. Dnes Ferda chodí na nákupy, jedná s úřady a večer čte dětem pohádky na dobrou noc. Někdy se Ferda, asi v rámci výměnného programu, na týden ztratí. Po návratu pokračuje v běžných činnostech.
Fotka od sianbuckler z Pixabay
Fotka od Alain Audet z Pixabay
Fotka od Gentle Dog Trainers z Pixabay
Ceny potravin nutí stále více lidí šetřit. Není se čemu divit. V zemi supermarketů jsme většinou odkázáni na jejich libovůli. Často jsme živými pokusnými králíky marketinkových praktik. A tyto praktiky rozhodně nejsou neúspěšné. Jak tedy při nákupu potravin ušetřit?
Předkládáme Vám několik tipů, jak vaší peněžence trochu ulevit..., promiňte už jsem jako ti marketéři. Takže znovu....
Zvyk je železná košile, říká jedno krásné české přísloví. Některé zvyky máme natolik zažité, že si ani neuvědomujeme jejich škodlivý vliv na naše zdraví a zdraví mozku zejména. Některé každodenní zdánlivě neškodné návyky mohou být natolik špatné, že mohou způsobit trvalé poškození mozku. Pro příklady netřeba chodit daleko.
Češi loni nasbírali lesní plody za 7,8 miliardy korun – nejčastěji houby, borůvky, maliny a ostružiny. Aspoň jednou měsíčně vyrazilo do lesa šest lidí z deseti. Celková návštěvnost lesa mírně stoupla, vyplývá to z údajů chystané Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2022.
„Les je ideálním místem pro odpočinek, pobyt v něm má ozdravný účinek nejen pro naši psychiku, ale ...
V dnešním technologicky závislém světě chytrých telefonů a notebooků není divu, že pro většinu dětí je pohodlnější používat klávesnici než pero či tužku. V mnoha ohledech je snazší používat notebook k zapisování poznámek ve třídě, protože tato metoda umožňuje rychlé psaní poznámek a studenti je mohou v případě potřeby snadno sdílet.
