Tato studie je jednou z nejkomplexnějších studií, zaměřenou na celosvětovou kvalitu stravy a první, která zahrnuje děti i dospělé a také zdůrazňuje celosvětovou výzvu k podpoře zdravého stravování. Ačkoli globální zisky byly skromné, existovaly značné rozdíly v jednotlivých zemích, přičemž zásady zdravější výživy se staly populárnější ve Spojených státech, Vietnamu, Číně a Íránu a méně v Tanzanii, Nigérii a Japonsku. "Příjem luštěnin, ořechů a neškrobové zeleniny se postupem času zvýšil, ale celkové zlepšení kvality stravy bylo kompenzováno zvýšeným příjmem nezdravých složek, jako je červené zpracované maso, cukrem slazené nápoje a sodík," říká hlavní autorka Victoria Miller, hostující vědkyně z McMaster University v Kanadě, která zahájila tuto studii jako post-doktorand s Dariushem Mozaffarianem, děkanem pro politiku a Jeanem Mayerem, profesorem výživy na Friedmanově škole a hlavním autorem tohoto článku. Špatná strava je hlavní příčinou mnoha nemocí a je zodpovědná za 26 % úmrtí, kterým lze předcházet. Zatímco intervence a politiky na podporu zdravého stravování jsou naléhavě potřebné, o rozdílech v kvalitě stravy podle demografie, jako je věk, pohlaví, vzdělání nebo blízkost městských oblastí, se ví jen málo. Miller a kolegové tento rozdíl vyřešili měřením globálních, regionálních a národních stravovacích návyků mezi dospělými a dětmi ve 185 zemích na základě údajů z více než 1 100 průzkumů z Global Dietary Database, což je rozsáhlá databáze údajů o spotřebě potravin po celém světě. Pro vyhodnocení byla použita stupnice od 0 do 100. Regionálně se průměry pohybovaly od pouhých 30,3 v Latinské Americe a Karibiku až po 45,7 v jižní Asii. Průměrné skóre všech 185 zemí zahrnutých do studie bylo 40,3. Pouze 10 zemí, které představují méně než 1 procento světové populace, mělo skóre vyšší než 50. Země s nejvyšším skóre na světě byly Vietnam, Írán, Indonésie a Indie a nejnižší skóre měly Brazílie, Mexiko, Spojené státy a Egypt. Celkově ženy jedly častěji doporučenou stravu než muži a starší dospělí častěji než mladší dospělí. "Zdravé stravování bylo také ovlivněno socio-ekonomickými faktory, včetně úrovně vzdělání,"říká Miller. "Celosvětově a ve většině regionů měli vzdělanější dospělí a děti se vzdělanějšími rodiči obecně vyšší celkovou kvalitu stravy." "V průměru na celém světě byla kvalita stravy také vyšší u mladších dětí, ale pak se zhoršovala se stoupajícím věkem," dodává." To naznačuje, že rané dětství je důležitým obdobím pro intervenční strategie, které podpoří rozvoj zdravých potravinových preferencí. Vědci tvrdí, že rozsah a podrobnosti studie Nature Food umožňují výzkumníkům v oblasti výživy, zdravotnickým agenturám a tvůrcům politik lépe porozumět trendům ve stravování, které lze použít ke stanovení cílů a investicím do akcí, které podporují zdravé stravování. „Zjistili jsme, že jak příliš málo zdravých potravin, tak příliš mnoho nezdravých potravin přispívá ke globálním výzvám při dosahování doporučené kvality stravy,“ říká Mozaffarian. "To naznačuje, že různé programy jako je například zdravotní péče zaměřená na zdravou výživu, wellness programy zaměstnavatelů, vládní programy výživy a zemědělské politiky, mohou mít podstatný dopad na zlepšení výživy na celém světě." Co dodat závěrem? Snad jen to, že obecné zásady zdravé výživy a zdravého životního stylu jsou známy po desetiletí. Ovoce a zelenina v hojném množství, nepřejídat se, k tomu dostatek pohybu. Není to až tak složité. Bohužel, mnoho lidí se stále stravuje ve fast-foodech, kde pojídají nezdravé potraviny v množství větším než malé, celé to zapíjejí limonádami s obsahem cukru jako na čtyři bábovky a to vše často z pohodlí svého vozu, ze kterého ani nevylezou. To se pak naducaným tvářičkám a michelinským celoročním pneumatikám nikdo nemůže divit. Tečka.