Studie Arizonské státní University, Washingtonské University a dalších institucí, se zaměřila na dopady falešného označování místa původu na životní prostředí v moři, celkový stav mořských živočichů a jejich ekosystémů a také na efektivitu regulace rybaření. Nedávno zveřejněné výsledky publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences ukazují, že v USA je každý rok prodáno přibližně 190.000 až 250.000 tun falešně označených mořských živočichů a ryb, což činí 3.4% až 4.3% z celkové spotřeby. K nejvíce falešně označovaným rybám patří losos, který se obvykle pěstuje na rybích farmách jako losos atlantický , ale bývá označován jako losos pacifický. Na druhém místě se umístil pstruh duhový. Oba zmíněné druhy ryb se umístili těsně za krevetami. Ty bývají falešně označovány nejčastěji. Spoluautorka studie Sunny Jardine, odborná asistentka na UW z katedry Námořních a enviromentálních záležitostí, pomáhala vytvořit statistickou analýzu, která porovnává produkt dle toho, jak je označen ve spojitosti s jejich konzumací. „ Je důležité brát v potaz spotřebu, která vzniká v důsledku falešného označení, protože je to spotřeba, která má následně značný dopad na životní prostředí a ekosystémy.", řekla Sunny Jardine. „ Různé druhy ryb a mořských plodů, mohou být falešně označovány pravidelně a často, nicméně pokud se jedná o druh, jehož spotřeba je nízká, celkový dopad nemusí být tak výrazný. „Na druhé straně můžete mít druhy s nižší statistickou úrovní falšování, ale vyšší spotřebou, což znamená, že je spotřebováno větší množství falešně označovaných produktů. To je přesně případ obří tygří krevety, která je prodávána jako kreveta bílá nebo lososa atlantického, který je prodáván jako losos pacifický." Autoři ke své studii využili the Monterey Bay Aquarium Seafood Watch program což jeden z nejrozsáhlejších poradních seznamů trvale udržitelných mořských živočichů a který vydává doporučení ohledně trvale udržitelného rozvoje těchto živočichů a jejich spotřeby. Obsahuje také 85% všech mořských plodů konzumovaných v USA. Autoři porovnávali jak špatné označení a spotřebitelská nálada ovlivňují celkový stav mořské populace a rybolovu, ve vztahu k druhům skutečně konzumovaným a k těm jejichž druh je falešně uveden v označení produktu. Zda jsou mořské plody vydávány a následně prodány jako hodnotnější druh než původní, lze poznat pouze v laboratorních podmínkách. Nicméně tato záměna se může stát v kterékoliv části dodavatelského řetězce. Kreveta je ve spojených státech nejvíce konzumovaným mořským živočichem, ale je také nejčastěji falešně označována. Dovážené obří tygří krevety, které jsou v Monterey Bay Aquarium Seafood Watch program označované jako chráněné - nedoporučené ke spotřebě, často končí označené jako krevety bílé, spadající do kategorie „nejvhodnější".

Losos je druhým nejvíce falešně označeným a konzumovaným druhem. Nejčastěji se zaměňuje losos atlantický, obvykle pěstovaný na rybích farmách a v Seafood Watch programu označený jako chráněný - nedoporučené ke spotřebě, za lososa pacifického nebo pstruha duhového. Oba tyto druhy spadají do kategorie „nejvhodnější" a „vhodný". „V regulaci rybolovu jsme ve spojených státech skutečně dobří," řekla Kailin Kroetz, hlavní autorka studie z Arizona State University, katedry udržitelného rozvoje. „Vyhodnocujeme stav mořské populace a na jeho základě zavádíme regulace rybolovu. Máme opravdu výkonný monitorovací systém, díky kterému jsme schopni donutit rybáře aby se drželi stanovených limitů rybolovu. Bohužel, mnoho zemí, které k nám dováží své produkty nemají své monitorovací systémy na takové úrovni." V 86% procentech případů pochází náhražky ze zemí, kde jsou regulace rybolovu slabé a je složité vynucovat si jejich dodržování. To zhoršuje celkový dopad na populaci mořských živočichů. Následkem toho se mění druhová četnost, zvyšuje se úmrtnost během bezohledného rybolovu a množství druhů , které jsou vyloveny přestože nejsou hlavním cílem výlovu. Mnohé z těchto druhů jsou následně falešně označeny, celých 78% ze všech takto označených druhů, mají mnohem nižší kvóty výlovu než ty jimiž jsou označeny . „Kvóty na výlov druhů, jimiž jsou nahrazeny, jsou naopak dobře dodržovány," řekla Kailin Kroetz. Pozornost veřejnosti se ve spojených státech je často zaměřena na tyto falešné praktiky při označování původu, a neplatí to jenom na ty nejčastěji falšované. „Média věnují velkou pozornost těmto praktikám u konkrétních druhů jako jsou halibut nebo chňapal (v USA velmi populární a často lovená ryba)," řekla Kailin Kroetz.„Ale celková analýza ukazuje, že je třeba se zaměřit také na ostatní druhy mořských živočichů aby celkový obraz dopadu na životní prostředí byl úplný." Následky špatného označování nejsou jen enviromentální, ale také ekonomické a sociální, ovlivňují návyky konzumentů a samozřejmě mají vliv na trvale udržitelný rybářský průmysl, tvrdí autoři studie. „Pokud by se v rámci trvale udržitelného rozvoje mořských živočichů dařilo lépe zjišťovat jejich falešné označení a více integrovat regulace rybolovu, mohli by jsme poskytnout zákazníkovi lepší informace týkající se biologických, sociálních a ekonomických důsledků, které má konzumace těchto produktů."řekla Sunny Jardine. Studie byla finančně podpořena Paul M. Angell Family Foundation and Resources for the Future. Práce na studii podpořila the National Socio-Environmental Synthesis Center in Annapolis, Maryland, s finančním přispěním the National Science Foundation.