Mnoho párů po čase přepíná na „autopilota”. Vše funguje v zajetých kolejích a oba jsou spokojeni. Bohužel, vždy přijde něco, co tuto rovnováhu naruší a lidé se v těchto situacích, ne zcela výjimečně, začnou zamýšlet nad dalším osudem svého vztahu. Dostávají se do bodu, ve kterém zvažují, zda ve vztahu dále pokračovat nebo se rozejít. Jaké faktory lidé nejčastěji berou do úvahy, když zvažují zda ve vztahu zůstat či z něj odejít? Na toto téma bylo provedeno nespočet studií. My vám přinášíme nejčastější pro a proti, které lidé v těchto situacích uvádí. Pro: 1 - emocionální intimita 2 - emocionální investice 3 - rodinné vazby - děti 4 - partnerova osobnost 5 - radost a potěšení ze vztahu 6 - emoční pocit bezpečí 7 - fyzická intimita, přitažlivost 8 - finanční výhody, finance obecně 9 - vzájemná tolerance 10 - obavy o partnera Po každém pro následují také proti. Proti: 1 - partnerova osobnost 2 - ztráta důvěry 3 - partnerův emocionální odchod ze vztahu 4 - vnější vlivy a důvody 5 - fyzická odtažitost 6 - hádky 7 - nesourodost 8 - emoční odtažitost 9 - vzájemná netolerance 10 - finance Tohle průřez nejčastěji udávanými důvody proč se lidé rozchází anebo naopak, proč spolu zůstávají. U každého jsou preference pro a proti samozřejmě rozdílné. Nicméně emocionální intimita a investice, spolu s osobností partnera hrají rozhodující roli zda ve vztahu zůstat či ne. Někdo může považovat za zajímavé, že finance se rozhodně neumisťují v žebříčku pro a proti v horních patrech. Statistika z výzkumů a studií je jedna věc. Jak je to v běžném životě věc druhá. Je nesporně zajímavé, že mnoho lidí setrvává v problematických vztazích. Zvyk a stereotyp jsou silné faktory. Zůstat znamená méně námahy. Často to bývá spojeno se vzory z původní rodiny. Pravdou je, že partnerství bez emoční blízkosti a fyzické přitažlivosti ztrácí svůj smysl. Přesto mnoho lidí v takových vztazích zůstává. Někteří z pohodlnosti. Někteří kvůli dětem a někteří již do takového vztahu na začátku dobrovolně vstupovali. Ano, je to přesně tak, jak je to napsané. Je nemálo lidí, kteří vstupují do partnerství jen proto aby nezůstali sami. A přestože v takových vztazích neexistuje žádné emocionální spojení či fyzická přitažlivost, tito lidé spolu zůstávají. Většinou takové vztahy nekončí dobře. V atmosféře bez emocionálního spojení vychovávají své děti, které tak nemají „kde brát”. Nakonec si každý žije více či méně svůj život bez ohledu na partnera. Často tyto příběhy končí rozvodem a nenávistí pramenící z celoživotního emocionálního nedostatku. Lidsky řečeno, žít s někým, ke komu nás to netáhne, nestojí za to. Nikdy nevíte co nebo koho vám život přinese.