Znečištěná města a vysoké teploty ovlivňují vývoj dětského mozku
Vlny veder ve městech, špinavý, znečištěný vzduch a všudypřítomný smog nejsou jen nepříjemné. U dětí mohou ještě před jejich narozením ovlivnit vývoj mozku a způsobovat změny v chování, vyvolávat úzkosti a deprese. Účinky jsou přirozeně nejvýraznější ve vysoce znečištěných městských oblastech a mohou přetrvávat až do raného dětství.
Nad velkými městy je dnes častým jevem tzv. městská tepelná kupole, jež vzniká v důsledku rostoucích teplot a špatné kvality ovzduší. Negativními následky trpí každý, kdo se nachází pod ní. Obzvláště ohroženy jsou těhotné ženy a jejich nenarozené děti. Potvrzuje to nová studie vědců z City University of New York. Studie publikovaná v časopise Environmental Research se zabývala tím, jak faktory vystavení se vlivům prostředí během těhotenství ovlivňují hladiny hormonů a chování dětí o několik let později. Zjištění poukazují na biologický proces, kterým by environmentální stres mohl ovlivnit duševní zdraví a pohodu dětí, zejména ve znečištěných městských oblastech.
Do studie bylo zahrnuto 256 dětí z New Yorku, od narození do věku pěti let. Výzkumníci zjistili, že u dětí, jejichž matky byly během těhotenství vystaveny jak vysokým teplotám, tak znečištění ovzduší, se do čtyř až pěti let věku změnily hladiny hormonů a objevily se problémy s chováním.
Studie zjistila významné změny v závislosti na úrovni znečištění a načasování expozice. Ve znečištěných oblastech byla expozice horku v prvním trimestru spojena se zvýšenými hladinami progesteronu, které přetrvávaly po celé rané kojenecké období. Do pěti let věku děti vykazovaly vyšší míru úzkostí, depresí a problémů s chováním. Podobné dopady nebyly pozorovány v lokalitách s nižší úrovní znečištění. Hormon progesteron běžně podporuje zdravý vývoj mozku. Výzkum naznačuje, že měnící se hladiny v důležitých vývojových fázích mohou ovlivnit dlouhodobé behaviorální tendence.
Koučinkem rodičů k lepšímu jazykovému rozvoji nemluvňat
642
Když přijde na to jak nemluvňata naučit mluvit, není důležité „kolik” toho rodiče namluví, ale zejména jakým způsobem to říkají.
Mluvení k dětem ve stylu nazývaném "rodičovský", tedy pomalá a jasná mluva, s trochu přehnaným důrazem na samohlásky a tón hlasu, jak se zdá na základě posledních výzkumů, zlepšuje jazykový vývoj nemluvňat. Nová studie z University of Washington’s...