Také čelí o 35 % vyššímu riziku infarktu nebo mrtvice a zažijí je o dva roky dříve než jejich vrstevníci. Tvrdá data jsou prezentována na výročním zasedání Evropské kardiologické společnosti. Odhaduje se, že až 31 % celosvětové populace má metabolický syndrom, i když mnozí o tom nebudou mít ani tušení a zůstanou nediagnostikováni. Metabolický syndrom je lékařský termín pro tři nebo více nezdravých vlastností, včetně velké nadváhy nebo přílišného tuku kolem pasu, vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu nebo vysoké hladiny glukózy. Mnoho lidí ve věku 40 a 50 let má trochu tuku kolem středu a mírně zvýšený krevní tlak, cholesterol nebo glukózu, ale cítí se obecně dobře, neuvědomují si rizika a nevyhledají lékařskou pomoc. Metabolický syndrom, je rostoucím problémem v západních populacích, kde si lidé nevědomky ukládají problémy do pozdějšího věku. Mnozí jdou svým životním stylem infarktu i mrtvici naproti. I když necítíte žádné problémy, malé zvýšení krevního tlaku, měření pasu, cholesterolu a cukru v krvi může mít podstatný vliv na vaše budoucí riziko srdečních infarktů a mrtvic.

Předchozí studie ukázaly, že lidé s metabolickým syndromem jsou vystaveni vyššímu riziku cukrovky, srdečních chorob, mrtvice a předčasné smrti. Tyto studie zkoumaly souvislost mezi asymptomatickým metabolickým syndromem ve středním věku a kardiovaskulárním onemocněním a úmrtím až o tři desetiletí později. Do studie bylo zařazeno 34 269 dospělých ve věku 40 a 50 let, kteří se zúčastnili kardiovaskulárního screeningového programu ve švédském hrabství Västmanland. Účastníci šli do svého primárního zdravotního střediska na klinické vyšetření, které zahrnovalo měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, celkového cholesterolu, glukózy v krvi a obvodu pasu a boků. Vyplnili také dotazník o životních návycích, předchozí anamnéze kardiovaskulárních onemocnění a diabetu a socioekonomických faktorech, jako je vzdělání. Lidé byli klasifikováni jako lidé s metabolickým syndromem, pokud měli tři nebo více z následujících stavů: obvod pasu 102 cm (40 palců) nebo více u mužů a 88 cm (34 palců) nebo více u žen, celkový cholesterol 6,1 mmol/l (milimolů na litr krve) nebo vyšší, 130 mmHg (milimetrů rtuti) nebo vyšší systolický krevní tlak a/nebo 85 mmHg nebo vyšší diastolický krevní tlak a plazmatická glukóza nalačno 5,6 mmol/l nebo vyšší. Výzkumníci analyzovali souvislosti mezi metabolickým syndromem středního věku a nefatálními kardiovaskulárními příhodami a úmrtností ze všech příčin po úpravě podle věku, pohlaví, kouření, fyzické nečinnosti, úrovně vzdělání, indexu tělesné hmotnosti, obvodu boků a života o samotě nebo s rodinou. Kritéria pro metabolický syndrom splnilo celkem 5 084 jedinců a byla identifikována kontrolní skupina 10 168 jedinců bez metabolického syndromu; 47 % účastníků byly ženy. Během střední doby sledování 27 let zemřelo 1 317 (26 %) účastníků s metabolickým syndromem ve srovnání s 1 904 (19 %) kontrolami – což znamená, že u osob s metabolickým syndromem bylo během sledování o 30 % vyšší pravděpodobnost úmrtí než u jejich protějšků bez metabolického syndromu. Nefatální srdeční infarkty nebo mrtvice se vyskytly u 1 645 (32 %) účastníků s metabolickým syndromem a 2 321 (22 %) kontrol – což odpovídá o 35 % vyššímu riziku srdečního infarktu a mrtvice ve skupině s metabolickým syndromem. Medián doby do prvního nefatálního srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody byl 16,8 let ve skupině s metabolickým syndromem a 19,1 let v kontrolní skupině – rozdíl 2,3 roku. Vzhledem k tomu, že metabolický syndrom je shluk rizikových faktorů, nemusí být hladina každé jednotlivé složky výrazně zvýšena. Ve skutečnosti většina lidí žije s mírně zvýšenými hladinami po mnoho let, než se objeví příznaky, které je vedou k vyhledání zdravotní péče. Ve studii měli dospělí středního věku s metabolickým syndromem srdeční infarkt nebo mrtvici o 2,3 roku dříve než ti, kteří neměli žádné nezdravé znaky. Krevní tlak byl nejrizikovější složkou, zejména pro ženy ve věku 40 let, což zvýrazňuje hodnotu jeho udržování pod kontrolou. Důležitou zprávou je, že je možné snížit riziko pomocí jednoduchých opatření. Konzumace dobře vyvážených jídel, pravidelná fyzická aktivita a nekouření – to vše může pomoci snížit krevní tlak a cholesterol a snížit váhu.

Změna životního stylu je tedy zásadní. Přitom je to tak jednoduché. Mít dostatek pohybu, znamená hýbat se pokud možno každý den. Dnes je doba nehýbací. Do práce autem, v práci většina lidí sedí, potom autem domů a k domácím aktivitám. Pohyb nula, k obědu něco z Fast Foodu a k televizi něco dobrého. Kalorický příjem deklasuje kalorický výdej těžkým KO. Kdyby lidé jezdili do práce více na kolech (ne elektrokolech) nebo chodili pěšky jak to jen jde, vyhnuli by se mnohým zdravotním problémům. Kouření je další zcela nesmyslnou až směšnou aktivitou. Nikomu nic nedává, stojí ohromné množství peněz a pomalu, ale jistě zabíjí. Ležet na lůžku s rakovinou není příjemné. O to více, pokud si ji někdo přivodí kouřením. Poslední zdrcující aktivitou, která ubírá roky života je alkohol. Česká společnost je prolezlá pijany a alkoholiky. Pití alkoholu je v našich luzích a hájích mnohdy považováno za běžné. Ale ono není. Je smutné, když si to někdo myslí. Žijte a jezte zdravě. Je to jednoduché. Fotka od Bernadette Wurzinger z Pixabay Fotka od Engin Akyurt z Pixabay