Češi loni nasbírali lesní plody za 7,8 miliardy korun – nejčastěji houby, borůvky, maliny a ostružiny. Aspoň jednou měsíčně vyrazilo do lesa šest lidí z deseti. Celková návštěvnost lesa mírně stoupla, vyplývá to z údajů chystané Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2022.
„Les je ideálním místem pro odpočinek, pobyt v něm má ozdravný účinek nejen pro naši psychiku, ale i tělo. Naše lesy tak splňují svou rekreační funkci dokonale. Češi spojují procházku se sběrem lesních plodů, jde v podstatě o národní hobby,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Češi loni v lesích nasbírali 38,96 tisíce tun lesních plodů v hodnotě 7,89 miliardy korun. Překonali tak nejlepší výsledek 7,66 miliardy korun z roku 2013. Na loňské hodnotě se však výrazně podílí nárůst cen za lesní plody, včetně vlivu inflace.
Mezi nejčastěji sbírané plody patří houby, kterých si lidé loni z lesa přinesli 24,99 tisíce tun za 5,2 miliardy korun. Česká republika patří mezi země s nejvyšší koncentrací houbařů na světě. Dále to jsou borůvky (6,77 tisíc tun za 1,2 miliardy korun) a maliny (2,67 tisíce tun za 562 milionů korun). Nejméně se sbírají bezinky a brusinky.
V roce 2022 chodilo 64,3 % lidí do lesa aspoň jednou měsíčně. V průměru loni zavítal do lesa každý Čech 36,76krát. Výrazně vyšší návštěvnost lesů je ve Středočeském kraji, kam jezdí na houby i Pražané. Na rozdíl od mnoha jiných zemí u nás není sběr darů lesa regulovaný. V Německu je omezení na množství kilogramu nasbíraných hub na osobu, v Rakousku nesmí sběr hub překročit dvě kila. Italové zase platí za vstup do lesa a ve Švýcarsku můžete houbařit pouze v určitých dnech. Nizozemsko je jedinou zemí v EU, kde je zákaz sběru hub v jakémkoli množství a případné porušení je trestáno jako pytláctví.
Na jednu sbírající domácnost připadlo 8,18 kg hub, 3,39 kg borůvek, 1,8 kg malin, 1,66 kg ostružin, 1,43 kg brusinek a 3,31 kg bezinek.
„Chtěl bych apelovat na naše občany, pokud se vydají do českých lesů, ať si váží volného vstupu a projeví to svým chováním. Měli by být ohleduplní k lesu, ke všemu, co v něm roste a nerušit lesní zvěř. Také by nebyli rádi, kdyby jim jeleni troubili doma při jejich oblíbeném filmu,“ dodal ministr Výborný.
Čísla vycházejí z dotazníků, které pro MZe zpracovávala Česká zemědělská univerzita. Odpovídalo tisíc respondentů z celého Česka v období 30. listopadu až 8. prosince 2022. Metodika sběru dat, včetně dotazníků, byla obdobná jako v minulých letech, aby byla zajištěna kompatibilita vstupních údajů a podkladů.
Lesu zdar!!!
Zdá se, že narcismus je dnes všude: politika, filmy a televize, sport, sociální média. Narcismus se často vyskytuje i v zaměstnání, kde to může být obzvláště škodlivé. Je možné udržet pracoviště bez destruktivních, manipulativních narcistních egoistů?
Na Universitě v San Francisku, vznikl výzkumný tým, jež vytvořil nástroj k pracovním pohovorům, aby bylo možné lépe vyhodnotit míru...
Smrt bude „volitelná“ a proces stárnutí bude „reverzibilní“ do roku 2045, hlásí dva genetičtí inženýři - José Luis Cordeiro a matematik z Cambridge David Wood. Při představení jejich společné knihy „Smrt smrti“ v Barceloně uvedli, že nesmrtelnost je reálná vědecká možnost, která může nastat mnohem dříve, než se původně myslelo.
Zvyk je železná košile, říká jedno krásné české přísloví. Některé zvyky máme natolik zažité, že si ani neuvědomujeme jejich škodlivý vliv na naše zdraví a zdraví mozku zejména. Některé každodenní zdánlivě neškodné návyky mohou být natolik špatné, že mohou způsobit trvalé poškození mozku. Pro příklady netřeba chodit daleko.
Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.
Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi...
