Přihlásit

Psychologové vyvíjejí nástroj pro hodnocení narcismu u uchazečů o zaměstnání

1516

Zdá se, že narcismus je dnes všude: politika, filmy a televize, sport, sociální média. Narcismus se často vyskytuje i v zaměstnání, kde to může být obzvláště škodlivé. Je možné udržet pracoviště bez destruktivních, manipulativních narcistních egoistů?

nazev_clanku
Na Universitě v San Francisku, vznikl výzkumný tým, jež vytvořil nástroj k pracovním pohovorům, aby bylo možné lépe vyhodnotit míru narcismu mezi potenciálními uchazeči o zaměstnání. Profesoři psychologie na Universitě San Francisco Kevin Eschleman a Chris Wright a čtyři výzkumní pracovníci z řad studentů, vedli projekt publikovaný v Journal of Personality Assessment. „Zaměřili jsme se na narcismus, protože je to jedna z nejčastěji diskutovaných lidských vlastností.“ řekl Eschleman. „Ale je to vlastnost, která je z krátkodobého hlediska velmi atraktivní. Narcisté mají často tendenci být velmi cílevědomí a často jsou velmi úspěšní. Nástroj vyvinutý výzkumníky z USF - je souborem behaviorálních a situačních otázek, které lze začlenit do pracovního pohovoru. Jedna z otázek například požaduje po kandidátech, aby popsali svůj přístup k vedení týmu. Další se ptá, jak by kandidáti postupovali, v případě, že nesouhlasí s plánem, který prosazuje většina jejich týmu – a projekt vyžaduje jednomyslný souhlas, aby se mohl pohnout vpřed. Otázky jsou zaměřeny na reálné situace a vzájemně se kombinují tak, aby je uchazeči o zaměstnání nemohli snadno obejít předem připravenou odpovědí. Projekt začal před čtyřmi lety, když Eschleman zaznamenal nárůst narcismu v organizacích, ve kterých se zaměřují na vytváření efektivně fungujících týmů. Neschopnost řádně zvážit osobnost kandidáta, může narušit týmově orientované prostředí, poznamenává Eschleman. Zaměstnanci s narcistickou poruchou mají tendenci vytvářet rozhodnutí zaměřená ve svůj prospěch a krátkodobě, místo aby zvažovali dlouhodobé organizační potřeby. Mohou také zneužívat a snažit se chránit svůj pocit moci a kontroly, dodává. No, projekt je to chvályhodný. Bylo by zajímavé sledovat jakých pozoruhodných výsledků by dosáhl tento nástroj v českém prostředí. Zejména pokud by se zaměřil na již stávající zaměstnance. Jak se často dozvídáme z médií, zejména ve státních a městských firmách se krade tak, že se ani poledne nedrží. Nejčastěji v těchto organizacích kradou tzv. manažeři či ředitelé, kterým ani statisícové platy nestačí... Fotka od Dawn z Pixabay

Autor:

Další články z kategorie

Jak ušetřit při nákupu potravin?

772

vp121_narcismus

Ceny potravin nutí stále více lidí šetřit. Není se čemu divit. V zemi supermarketů jsme většinou odkázáni na jejich libovůli. Často jsme živými pokusnými králíky marketinkových praktik. A tyto praktiky rozhodně nejsou neúspěšné. Jak tedy při nákupu potravin ušetřit?

Předkládáme Vám několik tipů, jak vaší peněžence trochu ulevit..., promiňte už jsem jako ti marketéři. Takže znovu....

Roboti řízení umělou inteligencí - budoucnost lidstva?

724

vp121_narcismus

Nová metoda vytvořená na univerzitě v Berkeley, učí roboty za pomoci umělé inteligence, jak provádět složité úkoly, jako je sestavení základové desky počítače nebo police z IKEA, se 100% úspěšností!

Na Kalifornské univerzitě v Berkeley výzkumníci z laboratoře robotické umělé inteligence a učení Sergeye Levina sestavili věž z 39 dokonale naskládaných kostek Jenga. Pak k věži nasměrovali ...

Paul Alexander, který žil 70 let v železných plicích, zemřel ve věku 78 let

852

vp121_narcismus

Paul Alexander, Texasan, který kvůli dětské obrně strávil více než sedm desetiletí upoutaný na železné plíce, zemřel 11. března 2024, ve věku 78 let. Jeho pozoruhodný příběh není jen příběhem o přežití, ale také o odolnosti, odhodlání a neústupnosti ducha, který odmítl být definován omezeními.

V roce 1952, v pouhých šesti letech, se Alexandrův život drasticky změnil, když onemocněl...

Mozek na stráži

1109

vp121_narcismus

Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.

Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi...