Přihlásit

Psychologové vyvíjejí nástroj pro hodnocení narcismu u uchazečů o zaměstnání

1668

Zdá se, že narcismus je dnes všude: politika, filmy a televize, sport, sociální média. Narcismus se často vyskytuje i v zaměstnání, kde to může být obzvláště škodlivé. Je možné udržet pracoviště bez destruktivních, manipulativních narcistních egoistů?

nazev_clanku
Na Universitě v San Francisku, vznikl výzkumný tým, jež vytvořil nástroj k pracovním pohovorům, aby bylo možné lépe vyhodnotit míru narcismu mezi potenciálními uchazeči o zaměstnání. Profesoři psychologie na Universitě San Francisco Kevin Eschleman a Chris Wright a čtyři výzkumní pracovníci z řad studentů, vedli projekt publikovaný v Journal of Personality Assessment. „Zaměřili jsme se na narcismus, protože je to jedna z nejčastěji diskutovaných lidských vlastností.“ řekl Eschleman. „Ale je to vlastnost, která je z krátkodobého hlediska velmi atraktivní. Narcisté mají často tendenci být velmi cílevědomí a často jsou velmi úspěšní. Nástroj vyvinutý výzkumníky z USF - je souborem behaviorálních a situačních otázek, které lze začlenit do pracovního pohovoru. Jedna z otázek například požaduje po kandidátech, aby popsali svůj přístup k vedení týmu. Další se ptá, jak by kandidáti postupovali, v případě, že nesouhlasí s plánem, který prosazuje většina jejich týmu – a projekt vyžaduje jednomyslný souhlas, aby se mohl pohnout vpřed. Otázky jsou zaměřeny na reálné situace a vzájemně se kombinují tak, aby je uchazeči o zaměstnání nemohli snadno obejít předem připravenou odpovědí. Projekt začal před čtyřmi lety, když Eschleman zaznamenal nárůst narcismu v organizacích, ve kterých se zaměřují na vytváření efektivně fungujících týmů. Neschopnost řádně zvážit osobnost kandidáta, může narušit týmově orientované prostředí, poznamenává Eschleman. Zaměstnanci s narcistickou poruchou mají tendenci vytvářet rozhodnutí zaměřená ve svůj prospěch a krátkodobě, místo aby zvažovali dlouhodobé organizační potřeby. Mohou také zneužívat a snažit se chránit svůj pocit moci a kontroly, dodává. No, projekt je to chvályhodný. Bylo by zajímavé sledovat jakých pozoruhodných výsledků by dosáhl tento nástroj v českém prostředí. Zejména pokud by se zaměřil na již stávající zaměstnance. Jak se často dozvídáme z médií, zejména ve státních a městských firmách se krade tak, že se ani poledne nedrží. Nejčastěji v těchto organizacích kradou tzv. manažeři či ředitelé, kterým ani statisícové platy nestačí... Fotka od Dawn z Pixabay

Autor:

Další články z kategorie

Co Čech, to houbař. Loni jsme trhli rekord

852

vp121_narcismus

Češi loni nasbírali lesní plody za 7,8 miliardy korun – nejčastěji houby, borůvky, maliny a ostružiny. Aspoň jednou měsíčně vyrazilo do lesa šest lidí z deseti. Celková návštěvnost lesa mírně stoupla, vyplývá to z údajů chystané Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2022.

„Les je ideálním místem pro odpočinek, pobyt v něm má ozdravný účinek nejen pro naši psychiku, ale ...

AI Chatbot - rizikový zdroj informací o lécích?

900

vp121_narcismus

Dnešní moderní internetové vyhledávače často využívají k získávání výsledků AI - umělou inteligenci. Lidé by však měli být opatrní, pokud se při získávání informací o lécích spoléhají pouze na vyhledávače a chatboty s umělou inteligencí, varují vědci v časopise BMJ Quality & Safety. Bylo zjištěno, že značný počet odpovědí na dotazy související s léky je nepřesný nebo...

Psaní rukou zvyšuje výkon mozku

720

vp121_narcismus

V dnešním technologicky závislém světě chytrých telefonů a notebooků není divu, že pro většinu dětí je pohodlnější používat klávesnici než pero či tužku. V mnoha ohledech je snazší používat notebook k zapisování poznámek ve třídě, protože tato metoda umožňuje rychlé psaní poznámek a studenti je mohou v případě potřeby snadno sdílet.

Nedávné studie však ukazují, že existuje...

Mozek na stráži

1194

vp121_narcismus

Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.

Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi...