Mozek na stráži
724
Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.
Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi hlubokého spánku. Studie se zúčastnilo 17 spáčů, z toho 14 byly ženy. Proč v této studii převažují ženy není jasné. Jedním z důvodů proč tomu tak může být je ten, že naše milé polovičky slyší „trávu růst” a „co se kde šustne”. Až to bude číst moje žena, řeknu jí, že článek psal kolega.
Na co se tedy přišlo? Náš mozek rozeznává zvuky za pomocí tzv. mozkových vln, v tomto případě vln zvaných k - komplexy. Změny byly sledovány právě v těchto vlnách. Zjistilo se, že v případě známých zvuků a hlasů mozkové vlny sice reagovaly, ale nevyvolaly žádné zásadní změny smyslového vnímání. Ty nastaly až při zvucích považované za neznámé, kdy se hladina mozkových vln znatelně zvýšila. Čím hlubší a delší spánek byl, tím se aktivita mozkových vln snižovala. Zvuky původně vyhodnocené jako neznámé, se staly pro mozek známými. A protože je vyhodnotil jako známé, mohli účastníci studie v klidu spinkat dál.
Studie tedy prokázala, že náš mozek je schopen učit se a vyhodnocovat i během spánku, kdy vstupuje do tzv. „strážního módu”. A dle názoru redakce také vysvětluje proč někdo může v noci v klidu spát, když ten/ta vedle něj „řeže polena”, zatímco někdo jiný vyhodnotí to samé jako ... Dobrou noc.
Autor: red
Další články z kategorie
Život bez smrti a stárnutí do roku 2045
437
Smrt bude „volitelná“ a proces stárnutí bude „reverzibilní“ do roku 2045, hlásí dva genetičtí inženýři - José Luis Cordeiro a matematik z Cambridge David Wood. Při představení jejich společné knihy „Smrt smrti“ v Barceloně uvedli, že nesmrtelnost je reálná vědecká možnost, která může nastat mnohem dříve, než se původně myslelo.
Cordeiro a Wood naznačují, že lidé budou moci...
Co Čech, to houbař. Loni jsme trhli rekord
494
Češi loni nasbírali lesní plody za 7,8 miliardy korun – nejčastěji houby, borůvky, maliny a ostružiny. Aspoň jednou měsíčně vyrazilo do lesa šest lidí z deseti. Celková návštěvnost lesa mírně stoupla, vyplývá to z údajů chystané Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2022.
„Les je ideálním místem pro odpočinek, pobyt v něm má ozdravný účinek nejen pro naši psychiku, ale ...
Paul Alexander, který žil 70 let v železných plicích, zemřel ve věku 78 let
553
Paul Alexander, Texasan, který kvůli dětské obrně strávil více než sedm desetiletí upoutaný na železné plíce, zemřel 11. března 2024, ve věku 78 let. Jeho pozoruhodný příběh není jen příběhem o přežití, ale také o odolnosti, odhodlání a neústupnosti ducha, který odmítl být definován omezeními.
V roce 1952, v pouhých šesti letech, se Alexandrův život drasticky změnil, když onemocněl...
Psychologové vyvíjejí nástroj pro hodnocení narcismu u uchazečů o zaměstnání
888
Zdá se, že narcismus je dnes všude: politika, filmy a televize, sport, sociální média. Narcismus se často vyskytuje i v zaměstnání, kde to může být obzvláště škodlivé. Je možné udržet pracoviště bez destruktivních, manipulativních narcistních egoistů?
Na Universitě v San Francisku, vznikl výzkumný tým, jež vytvořil nástroj k pracovním pohovorům, aby bylo možné lépe vyhodnotit míru...