Mozek na stráži
1336
Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.
Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi hlubokého spánku. Studie se zúčastnilo 17 spáčů, z toho 14 byly ženy. Proč v této studii převažují ženy není jasné. Jedním z důvodů proč tomu tak může být je ten, že naše milé polovičky slyší „trávu růst” a „co se kde šustne”. Až to bude číst moje žena, řeknu jí, že článek psal kolega.
Na co se tedy přišlo? Náš mozek rozeznává zvuky za pomocí tzv. mozkových vln, v tomto případě vln zvaných k - komplexy. Změny byly sledovány právě v těchto vlnách. Zjistilo se, že v případě známých zvuků a hlasů mozkové vlny sice reagovaly, ale nevyvolaly žádné zásadní změny smyslového vnímání. Ty nastaly až při zvucích považované za neznámé, kdy se hladina mozkových vln znatelně zvýšila. Čím hlubší a delší spánek byl, tím se aktivita mozkových vln snižovala. Zvuky původně vyhodnocené jako neznámé, se staly pro mozek známými. A protože je vyhodnotil jako známé, mohli účastníci studie v klidu spinkat dál.
Studie tedy prokázala, že náš mozek je schopen učit se a vyhodnocovat i během spánku, kdy vstupuje do tzv. „strážního módu”. A dle názoru redakce také vysvětluje proč někdo může v noci v klidu spát, když ten/ta vedle něj „řeže polena”, zatímco někdo jiný vyhodnotí to samé jako ... Dobrou noc.
Autor: red
Další články z kategorie
Sbohem zubní kartáčku?
1124
Ústní mikrobiom zahrnuje stovky bakteriálních druhů, z nichž mnohé vytvářejí nevábný zubní plak. Tradiční studie se zaměřovaly na to, jaké bakterie jsou spojeny s tvorbou zubního kazu, zejména ty, které produkují kyselinu poškozující zubní sklovinu. Jednotlivé druhy bakterií však mohou existovat v mnoha různých kmenech, z nichž každý má jedinečné vlastnosti ovlivňující jejich...
Plasty v pitné vodě
893
Nedávná studie vědců z University of Columbia odhalila, že jeden litr vody obsahuje průměrně 240 000 plastových částic ze sedmi druhů plastů. Z toho 90% tvoří nanoplasty a zbytek jsou mikroplasty. Ta čísla jsou ohromující. V obchodech kupujeme běžně vodu balenou v plastových obalech. A tyto obaly také vylučují plasty. Tento proces se asi nejvíce podobá odlupování odumřelých kožních...
AI Chatbot - rizikový zdroj informací o lécích?
1011
Dnešní moderní internetové vyhledávače často využívají k získávání výsledků AI - umělou inteligenci. Lidé by však měli být opatrní, pokud se při získávání informací o lécích spoléhají pouze na vyhledávače a chatboty s umělou inteligencí, varují vědci v časopise BMJ Quality & Safety. Bylo zjištěno, že značný počet odpovědí na dotazy související s léky je nepřesný nebo...
Život bez smrti a stárnutí do roku 2045
1351
Smrt bude „volitelná“ a proces stárnutí bude „reverzibilní“ do roku 2045, hlásí dva genetičtí inženýři - José Luis Cordeiro a matematik z Cambridge David Wood. Při představení jejich společné knihy „Smrt smrti“ v Barceloně uvedli, že nesmrtelnost je reálná vědecká možnost, která může nastat mnohem dříve, než se původně myslelo.
Cordeiro a Wood naznačují, že lidé budou moci...