Přihlásit

Roboti řízení umělou inteligencí - budoucnost lidstva?

44

Nová metoda vytvořená na univerzitě v Berkeley, učí roboty za pomoci umělé inteligence, jak provádět složité úkoly, jako je sestavení základové desky počítače nebo police z IKEA, se 100% úspěšností!

vp131_roboti_uceni (1)

Na Kalifornské univerzitě v Berkeley výzkumníci z laboratoře robotické umělé inteligence a učení Sergeye Levina sestavili věž z 39 dokonale naskládaných kostek Jenga. Pak k věži nasměrovali robota s bičem. Bič udeřil přesně na správné místo a vyslal jeden kostku ven, zatímco zbytek věže zůstal v poklidu stát. Tento úkol, známý jako „Jenga whipping“, je koníčkem lidí s mimořádnou obratností a reflexy. Roboti jej zvládli díky nové metodě tréninku s využitím umělé inteligence, kterou vytvořil Levine a další členové týmu. Nový systém s názvem Human-in-the-Loop Sample Efficient Robotic Reinforcement Learning (HiL-SERL) je popsán ve studii, která vyšla v časopise Science Robotics. Metoda učí roboty, jak provádět složité úkoly, jako je „Jenga whipping“, se 100% úspěšností. Roboti se učí působivou rychlostí, která jim umožňuje naučit se během jedné až dvou hodin, jak dokonale sestavit základovou desku počítače, postavit polici a další.

vp131_roboti_uceni (2)
„Když robot poprvé zvládl výzvu Jenga, „opravdu mě to šokovalo,“ řekl hlavní autor studie Jianlan Luo, postdoktorandský výzkumník na Kalifornské univerzitě v Berkeley. „Úkol Jenga je pro většinu lidí velmi obtížný. Zkoušel jsem to a měl jsem 0% úspěšnost.“ (My jsme v redakci sestavovali stěnu z Ikea. Úspěšnost byla 72% po pěti dnech...) V posledních letech se oblast učení robotů snaží vyřešit problém, jak naučit stroje nepředvídatelným nebo složitým činnostem, na rozdíl od jediné akce, jako je opakované zvedání předmětu z určitého místa. Aby se tento problém vyřešil, Levineova laboratoř se zaměřila na takzvané „učení se zpětnou vazbou“. Při učení se zpětnou vazbou, se robot pokouší o úkol v reálném světě a s využitím zpětné vazby z kamer se učí ze svých chyb, aby tuto dovednost nakonec zvládl.
vp131_roboti_uceni (2)
V Berkeley vstoupil do robotického učení také lidský činitel, proces učení se tak výrazně urychlil. Pomocí speciální myši, která robota ovládá, může člověk robota korigovat a tyto korekce lze začlenit do robotovy příslovečné paměťové banky. Pomocí učení zpětnou vazbou robot analyzuje součet všech svých pokusů – s asistencí i bez ní, úspěšných i neúspěšných – aby lépe vykonával svůj úkol. Luo uvedl, že člověk musel zasahovat stále méně, jak se robot učil ze zkušeností. „Musel jsem robota hlídat asi prvních 30 % pokusů“ řekl. Laboratoř podrobila svůj robotický systém řadě složitých úkolů, které překračovaly rámec „Jenga whipping“. Robot obracel vejce na pánvi, podával předmět z jedné paže do druhé, sestavil základní počítačovou desku, palubní desku auta a rozvodový řemen. Výzkumníci vybrali tyto úkoly, protože byly rozmanité a Luovými slovy představovaly „výzvy pro provádění robotických úkolů ve složitém reálném světě“. Výzkumníci také testovali přizpůsobivost robotů inscenováním nehod. Donutili robotickou ruku k otevření, aby upustila předmět nebo pohnula základovou deskou, když se robot pokoušel instalovat mikročip, a tak ho naučili reagovat na měnící se situaci, se kterou by se mohl setkat mimo laboratorní prostředí. Na konci tréninku byl robot schopen tyto úkoly provádět správně ve 100 % případů. Výzkumníci porovnali své výsledky s běžnou metodou „kopíruj mé chování“, známou jako behaviorální klonování. Jejich nový systém roboty zrychlil a zvýšil jejich přesnost. Tyto metriky jsou klíčové, uvedl Luo, protože laťka pro využití robotů je velmi vysoká. Luo zdůraznil, že zejména výrobní procesy, jako jsou ty, které se často používají pro elektroniku, automobily nebo letecké díly, by mohly těžit z robotů, kteří se dokáží spolehlivě a adaptabilně naučit řadu úkolů. Dalším krokem by podle Luo mělo být předprogamování systému se základními schopnostmi manipulace s objekty, čímž by se eliminovala potřeba učit se tyto dovednosti od nuly a místo toho by se rovnou přešlo k osvojování složitějších dovedností. Laboratoř se také rozhodla zveřejnit svůj výzkum jako open source, aby jej mohli používat a dále na něm stavět další výzkumníci. „Klíčovým cílem tohoto projektu je učinit technologii stejně dostupnou a uživatelsky přívětivou jako je třeba iPhone,“ řekl Luo. „Pevně ​​věřím, že čím více lidí ji bude moci používat, tím většího pokroku můžeme dosáhnout.“ Fotka od Bob McEvoy z Pixabay Fotka od Alexandra_Koch z Pixabay


Další články z kategorie

Co Čech, to houbař. Loni jsme trhli rekord

375

houby_mze

Češi loni nasbírali lesní plody za 7,8 miliardy korun – nejčastěji houby, borůvky, maliny a ostružiny. Aspoň jednou měsíčně vyrazilo do lesa šest lidí z deseti. Celková návštěvnost lesa mírně stoupla, vyplývá to z údajů chystané Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2022.

„Les je ideálním místem pro odpočinek, pobyt v něm má ozdravný účinek nejen pro naši psychiku, ale ...

Ministerstvo zemědělství varuje: lepicí pasti na hmyz můžou při nesprávném použití neúmyslně zapříčinit týrání drobných obratlovců, hlavně ptáků

607

pasti_lep

Ústřední komise pro ochranu zvířat Ministerstva zemědělství (MZe) přijala stanovisko, že lepicí pasti pro hmyz musejí být použité a umístěné pouze tak, aby zabránily náhodnému přilepení se obratlovců, zejména ptáků. V opačném případě jde o porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání a pachateli hrozí pokuta.

V České republice se prodávají a užívají nejrůznější typy...

Hollywoodský chodník slávy

592

chodnik_slavy

Ikonický hollywoodský chodník slávy píše svou historii od února 1960. Jsou zde ty nejvýznamnější osoby ze života showbyznysu z pohledu Hollywoodu.

Na tomto proslulém chodníku slávy může mít svou hvězdu kdokoli, koho schválí společnost Hollywood Historic Trust, která chodník spravuje. Nemusí to být nutně živé postavy. Svou hvězdu zde mají například Mickey Mouse, Shrek, Godzilla,...

Mozek na stráži

632

mozek_1

Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.

Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi...