Ústní mikrobiom zahrnuje stovky bakteriálních druhů, z nichž mnohé vytvářejí nevábný zubní plak. Tradiční studie se zaměřovaly na to, jaké bakterie jsou spojeny s tvorbou zubního kazu, zejména ty, které produkují kyselinu poškozující zubní sklovinu. Jednotlivé druhy bakterií však mohou existovat v mnoha různých kmenech, z nichž každý má jedinečné vlastnosti ovlivňující jejich schopnost způsobovat zubní kaz.
Profesor chemie a biomolekulárního inženýrství na Kalifornské univerzitě v Berkeley, dr. Zhang a jeho tým, se v novém výzkumu zaměřuje na bakteriální rovnováhu v ústech s cílem vytvořit systém, kde by čištění zubů kartáčkem bylo minulostí.
Podle Zhanga mohou bakteriální kmeny stejného druhu působit jako patogeny, neutrální organismy nebo dokonce jako prospěšná probiotika. Pochopení toho, jak tyto molekuly vytvářející plak fungují, by mohlo vědcům umožnit nahrazovat nepřátelské bakterie, které jsou zodpovědné za zubní kazy, bakteriemi přátelskými.
Vědci izolovali genový shluk z mikrobiálních vzorků odebraných od lidských dobrovolníků a identifikovali geny spojené s onemocněními ústní dutiny a určili sloučeniny produkované těmito geny. Tyto sloučeniny jsou malé molekuly složené z peptidů, krátkých řetězců aminokyselin a lipidů neboli mastných kyselin. Jedna molekula se chová jako lepidlo, díky čemuž se bakterie shlukují do kapek, zatímco druhá spíše jako nit, která umožňuje tvorbu řetězců. Společně umožňují bakteriálním koloniím držet se pohromadě.
Takové genové shluky spadají do kategorie, kterou vědci často nazývají sekundární metabolismus, ale Zhang dává přednost termínu „specializovaný“ metabolismus kvůli jejich schopnosti produkovat nové a biologicky důležité molekuly. Podobné sítě v půdních bakteriích vedly k objevu mnoha antibiotik.
Zhang poznamenal, že sekundární metabolity v lidském mikrobiomu, zejména ty v ústech, zůstaly do značné míry neprozkoumány. Před dvěma lety jeho tým identifikoval genový shluk zodpovědný za dříve neznámé antibiotikum u bakterií v dutině ústní.
Nově identifikovaný genový shluk je dalším příkladem toho, jak specializované metabolity v mikrobiomu ovlivňují lidské zdraví, ať už v ústech, trávicím systému, kůži nebo jiných orgánech. Tyto lepkavé molekuly, nyní nazývané mutanoklumpiny, by mohly být klíčové pro snížení zubního kazu.
Zde do příběhu vstupuje Streptococcus salivarius, bakterie spojovaná se zdravím dutiny ústní, která je v současnosti prodávána jako probiotikum. Přirozeně však netvoří silné biofilmy, takže je méně účinná při ulpívání na zubech. Zhang navrhuje obohatit ji těmito lepkavými molekulami, aby byla účinnější.
Genetická úprava přátelských bakterií, by v budoucnu mohla přinést probiotické léčebné postupy, které eliminují potřebu čištění zubů kartáčkem a zároveň účinně zabraňují vzniku zubního kazu.
Zajímavé, ale čištění zubů má kromě zdravotních, také estetické důvody. Je však smutnou pravdou, že existuje mnoho pěstitelů ústních bakterií, kteří zubní kartáček ve své výbavě prostě nemají. Třeba Drsnej Pepan z našeho sloupku. Že ho neznáte? Ale jó...
Fotka od Alexa z Pixabay
Fotka od Mohamed Hassan z Pixabay
Fotka od Natalia Ovcharenko z Pixabay
Dnešní moderní internetové vyhledávače často využívají k získávání výsledků AI - umělou inteligenci. Lidé by však měli být opatrní, pokud se při získávání informací o lécích spoléhají pouze na vyhledávače a chatboty s umělou inteligencí, varují vědci v časopise BMJ Quality & Safety. Bylo zjištěno, že značný počet odpovědí na dotazy související s léky je nepřesný nebo...
Proč vlasy někomu vypadávají více než je běžné a jinému vůbec? Vypadávání vlasů je velmi nepříjemný estetický problém. O vlasy přicházejí muži i ženy. Zaměřili jsme se na nejčastější viníky a důvody, proč tomu tak je.
Někdy stojí za vypadáváním a řídnutím vlasů nemoc, v jiných případech může být na vině genetika, špatná výživa a v neposlední řadě je příčinou...
Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.
Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi...
Smrt bude „volitelná“ a proces stárnutí bude „reverzibilní“ do roku 2045, hlásí dva genetičtí inženýři - José Luis Cordeiro a matematik z Cambridge David Wood. Při představení jejich společné knihy „Smrt smrti“ v Barceloně uvedli, že nesmrtelnost je reálná vědecká možnost, která může nastat mnohem dříve, než se původně myslelo.
