Nová studie varuje - tání arktického ledu ovlivní globální oceánskou cirkulaci
567
Oteplování planety je fakt, který dnes popírají již jen stoupenci placaté planety Země. Dostává se jim však velké podpory od těch, kteří mají na oteplování planety svou činností největší podíl. Naše krásná planeta se otepluje nebývalou rychlostí a veškeré snahy o zvrat jsou bojkotovány nesmyslnými argumenty, za kterými stojí jediná touha - touha po zisku za každou cenu. Neboli - po nás potopa.
I když příhodnější by bylo - a po nás nic. Varováním by měla být studie Artic University of Norway (Norské Arktické University).
Očekává se, že od roku 2050 se v Severním ledovém oceánu vyskytnou letní podmínky bez ledu.
Začátkem tohoto měsíce desítky klimatologů v otevřeném dopise varovali, že změna klimatu vytváří vážné riziko velké změny cirkulace oceánů v Atlantiku, která by měla ničivé a nevratné dopady.
Severská moře, která se nacházejí mezi Grónskem a Norskem, jsou klíčovou oblastí pro oceánský přenos tepla a ovlivňují počasí daleko za jejich geografickými hranicemi.
Během rané části posledního interglaciálu, před více než 100 000 lety, byly globální teploty teplejší než dnes, objemy ledu byly menší a hladiny moří výrazně vyšší.
Výzkumný tým Mohammeda Ezata nyní spojil oteplování klimatu a zvýšené tání arktického mořského ledu během této éry se změnami regionální teploty mořského povrchu a cirkulace oceánů.
Jak mořský led tál, změnil slanost a hustotu vody a narušil normální tok proudů, což vedlo ke změnám v cirkulačních vzorcích a distribuci tepla v oceánu.
Pochopení dynamiky posledního interglaciálu je zásadní, vysvětluje studie. Minulá teplá období v historii Země podtrhují důležitost mechanismů zpětné vazby v klimatickém systému. Jak se Arktida nadále otepluje a mořský led ubývá, může dojít k dalším změnám v oceánských proudech a vzorcích počasí.
Ezatův výzkumný tým využil kombinaci biologických, anorganických a organických geochemických indikátorů z jader sedimentů odebraných ze Severských moří. Tato jádra fungují jako časové kapsle a uchovávají informace o minulých podmínkách oceánu. Analýzou chemických signatur v těchto sedimentech byl tým schopen rekonstruovat minulé teploty mořského povrchu a úrovně slanosti, zdroje vstupu sladké vody a procesy tvorby hluboké vody.
Mohamed Ezat varuje, že mnoho otázek stále zůstává nezodpovězeno. „Můžeme se hodně naučit z posledního meziledového ochlazení v Norském moři a procesů potenciálně odpovědných za klimatickou změnu,“ říká. "Doufáme, že naše studie poskytne modelářům klimatu měřítko k využití tohoto časového období k lepšímu omezení dopadů změn ledu na regionální a globální klima."
Změna cirkulace oceánů, znamená konec života jak ho známe. To však neznamená zánik života jako takového. Jen lidé už u toho asi nebudou...
Fotka od Gerd Altmann z Pixabay
Fotka od Jean-Christophe ANDRE z Pixabay
Paul Alexander, Texasan, který kvůli dětské obrně strávil více než sedm desetiletí upoutaný na železné plíce, zemřel 11. března 2024, ve věku 78 let. Jeho pozoruhodný příběh není jen příběhem o přežití, ale také o odolnosti, odhodlání a neústupnosti ducha, který odmítl být definován omezeními.
V roce 1952, v pouhých šesti letech, se Alexandrův život drasticky změnil, když onemocněl...
V dnešním technologicky závislém světě chytrých telefonů a notebooků není divu, že pro většinu dětí je pohodlnější používat klávesnici než pero či tužku. V mnoha ohledech je snazší používat notebook k zapisování poznámek ve třídě, protože tato metoda umožňuje rychlé psaní poznámek a studenti je mohou v případě potřeby snadno sdílet.
Nedávná studie vědců z University of Columbia odhalila, že jeden litr vody obsahuje průměrně 240 000 plastových částic ze sedmi druhů plastů. Z toho 90% tvoří nanoplasty a zbytek jsou mikroplasty. Ta čísla jsou ohromující. V obchodech kupujeme běžně vodu balenou v plastových obalech. A tyto obaly také vylučují plasty. Tento proces se asi nejvíce podobá odlupování odumřelých kožních...
Zvyk je železná košile, říká jedno krásné české přísloví. Některé zvyky máme natolik zažité, že si ani neuvědomujeme jejich škodlivý vliv na naše zdraví a zdraví mozku zejména. Některé každodenní zdánlivě neškodné návyky mohou být natolik špatné, že mohou způsobit trvalé poškození mozku. Pro příklady netřeba chodit daleko.
