Nová studie varuje - tání arktického ledu ovlivní globální oceánskou cirkulaci
450
Oteplování planety je fakt, který dnes popírají již jen stoupenci placaté planety Země. Dostává se jim však velké podpory od těch, kteří mají na oteplování planety svou činností největší podíl. Naše krásná planeta se otepluje nebývalou rychlostí a veškeré snahy o zvrat jsou bojkotovány nesmyslnými argumenty, za kterými stojí jediná touha - touha po zisku za každou cenu. Neboli - po nás potopa.
I když příhodnější by bylo - a po nás nic. Varováním by měla být studie Artic University of Norway (Norské Arktické University).
Očekává se, že od roku 2050 se v Severním ledovém oceánu vyskytnou letní podmínky bez ledu.
Začátkem tohoto měsíce desítky klimatologů v otevřeném dopise varovali, že změna klimatu vytváří vážné riziko velké změny cirkulace oceánů v Atlantiku, která by měla ničivé a nevratné dopady.
Severská moře, která se nacházejí mezi Grónskem a Norskem, jsou klíčovou oblastí pro oceánský přenos tepla a ovlivňují počasí daleko za jejich geografickými hranicemi.
Během rané části posledního interglaciálu, před více než 100 000 lety, byly globální teploty teplejší než dnes, objemy ledu byly menší a hladiny moří výrazně vyšší.
Výzkumný tým Mohammeda Ezata nyní spojil oteplování klimatu a zvýšené tání arktického mořského ledu během této éry se změnami regionální teploty mořského povrchu a cirkulace oceánů.
Jak mořský led tál, změnil slanost a hustotu vody a narušil normální tok proudů, což vedlo ke změnám v cirkulačních vzorcích a distribuci tepla v oceánu.
Pochopení dynamiky posledního interglaciálu je zásadní, vysvětluje studie. Minulá teplá období v historii Země podtrhují důležitost mechanismů zpětné vazby v klimatickém systému. Jak se Arktida nadále otepluje a mořský led ubývá, může dojít k dalším změnám v oceánských proudech a vzorcích počasí.
Ezatův výzkumný tým využil kombinaci biologických, anorganických a organických geochemických indikátorů z jader sedimentů odebraných ze Severských moří. Tato jádra fungují jako časové kapsle a uchovávají informace o minulých podmínkách oceánu. Analýzou chemických signatur v těchto sedimentech byl tým schopen rekonstruovat minulé teploty mořského povrchu a úrovně slanosti, zdroje vstupu sladké vody a procesy tvorby hluboké vody.
Mohamed Ezat varuje, že mnoho otázek stále zůstává nezodpovězeno. „Můžeme se hodně naučit z posledního meziledového ochlazení v Norském moři a procesů potenciálně odpovědných za klimatickou změnu,“ říká. "Doufáme, že naše studie poskytne modelářům klimatu měřítko k využití tohoto časového období k lepšímu omezení dopadů změn ledu na regionální a globální klima."
Změna cirkulace oceánů, znamená konec života jak ho známe. To však neznamená zánik života jako takového. Jen lidé už u toho asi nebudou...
Fotka od Gerd Altmann z Pixabay
Fotka od Jean-Christophe ANDRE z Pixabay
Češi loni nasbírali lesní plody za 7,8 miliardy korun – nejčastěji houby, borůvky, maliny a ostružiny. Aspoň jednou měsíčně vyrazilo do lesa šest lidí z deseti. Celková návštěvnost lesa mírně stoupla, vyplývá to z údajů chystané Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2022.
„Les je ideálním místem pro odpočinek, pobyt v něm má ozdravný účinek nejen pro naši psychiku, ale ...
Nedávná studie vědců z University of Columbia odhalila, že jeden litr vody obsahuje průměrně 240 000 plastových částic ze sedmi druhů plastů. Z toho 90% tvoří nanoplasty a zbytek jsou mikroplasty. Ta čísla jsou ohromující. V obchodech kupujeme běžně vodu balenou v plastových obalech. A tyto obaly také vylučují plasty. Tento proces se asi nejvíce podobá odlupování odumřelých kožních...
Nová metoda vytvořená na univerzitě v Berkeley, učí roboty za pomoci umělé inteligence, jak provádět složité úkoly, jako je sestavení základové desky počítače nebo police z IKEA, se 100% úspěšností!
Na Kalifornské univerzitě v Berkeley výzkumníci z laboratoře robotické umělé inteligence a učení Sergeye Levina sestavili věž z 39 dokonale naskládaných kostek Jenga. Pak k věži nasměrovali ...
Dobře se vyspat je někdy věda. Doslova. Výzkumem spánku se dnes seriózně zabývají mnozí vědci a přichází se stále novými poznatky. Se zajímavou studií, která by se dala volně přeložit jako „Náš mozek na stráži”, přišli vědci z University of Salzburg.
Tato studie se věnuje tomu jakým způsobem reaguje náš mozek na známé a neznáme zvuky když se pokoušíme usnout a později ve fázi...
