A co víc, složitost poskytnutých odpovědí může ztěžovat pacientům, aby jim plně porozuměli bez vysokoškolského vzdělání, dodávají vědci. V únoru 2023 prošly vyhledávače významným posunem díky zavedení chatbotů s umělou inteligencí, které nabízejí příslib vylepšených výsledků vyhledávání, komplexních odpovědí a nového typu interaktivního zážitku, vysvětlují výzkumníci. AI Chatboty a zdravotnictví Předchozí studie, které se zabývaly důsledky těchto chatbotů, se primárně zaměřovaly spíše na perspektivu zdravotníků než na pohled pacientů. Vědci se proto zaměřili na čitelnost, úplnost a přesnost odpovědí chatbotů na dotazy na 50 nejčastěji předepisovaných léků v USA v roce 2020 pomocí vyhledávače Bing s funkcemi chatbota poháněného umělou inteligencí. Aby bylo možné simulovat pacienty, kteří konzultují informace o lécích pomocí chatbotů, výzkumníci zkontrolovali výzkumné databáze a hovořili s klinickými farmaceuty a lékaři se zkušenostmi v oblasti farmakologie, aby mohli vytvořit dotazy týkající se léků, které pacienti kladou svým lékařům nejčastěji. Chatbot dostal 10 otázek pro každý z 50 různých léků a celkem vygeneroval 500 odpovědí. Otázky se týkaly toho, k čemu se lék užívá, jak funguje, návodu k použití, častých nežádoucích účinků a kontraindikace. Čitelnost odpovědí poskytnutých chatbotem byla hodnocena výpočtem Flesch Reading Ease Score(FRES), které odhaduje úroveň vzdělání potřebnou k porozumění konkrétnímu textu. Text, který má skóre mezi 0 a 30, je považován za velmi obtížně čitelný, což vyžaduje vysokoškolské vzdělání. Na druhém konci škály skóre 91–100 znamená, že text je velmi snadno čitelný a vhodný pro děti od věku 11 let. Pravděpodobnost a rozsah možného poškození, pokud by se pacient řídil doporučeními chatbota, byly hodnoceny sedmi odborníky na bezpečnost léků. Ti se zaměřili na odpovědi chatbota vykazujících nízkou přesnost, úplnost nebo potenciální riziko pro bezpečnost pacienta. Celkové průměrné FRES skóre snadnosti čtení bylo těsně nad 37, což naznačuje, že po čtenáři se vyžaduje vysokoškolské vzdělání. I nejvyšší čtenost odpovědí chatbota stále vyžadovala alespoň středoškolské vzdělání. Výroky Chatbota neodpovídaly referenčním údajům ve 126 ze 484 (26 %) odpovědí a byly zcela nekonzistentní v 16 ze 484 (něco přes 3 %). Možné poškození způsobené tím, že by pacient postupoval podle rady chatbota, bylo hodnoceno jako vysoce pravděpodobné ve 3 % a středně pravděpodobné ve 29 % těchto odpovědí. A třetina (34 %) byla posouzena jako buď nepravděpodobné, nebo velmi nepravděpodobné, ve smyslu způsobené zdravotní újmy, pokud by byly následovány. Ale bez ohledu na pravděpodobnost možného poškození bylo 42 % těchto odpovědí chatbota považováno za odpovědné za střední nebo mírné poškození a 22 % za smrt nebo vážné poškození. Přibližně u třetiny (36 %) se mělo za to, že nevedou k žádné újmě. Vědci uznávají, že jejich studie nečerpala ze skutečných zkušeností pacientů a že odpovědi v různých jazycích mohou ovlivnit kvalitu odpovědí chatbotů. „Odpovědi chatbotů byly z velké části obtížně čitelné a opakovaně postrádaly informace nebo vykazovaly nepřesnosti, což mohlo ohrozit bezpečnost pacientů“ tvrdí. Velkou nevýhodou byla neschopnost chatbota porozumět základnímu záměru otázky pacienta. „Navzdory potenciálu AI chatbotů, je pro pacienty stále klíčové konzultovat své zdravotní obtíže s lékaři, protože chatboti nemusí vždy generovat bezchybné informace. U vyhledávačů s umělou inteligencí se proto doporučuje opatrnost, dokud nebudou k dispozici citační nástroje s vyšší mírou přesnosti,“ uzavírají vědci. Fotka od Mohamed Hassan z Pixabay