Studie, která byla nedávno publikována v recenzovaném časopise Journal of Human Development and Capabilities, zjistila, že osoby ve věku 18 až 24 let, které dostaly svůj první chytrý telefon ve věku 12 let nebo dříve, jsou náchylnější k sebevražedným myšlenkám, agresi, odtržení od reality, hůře regulují své emoce a mají nízké sebevědomí. Data také ukazují, že tyto důsledky používání chytrých telefonů v raném věku jsou z velké části spojeny s časným přístupem k sociálním médiím a vyšším rizikem kyberšikany, narušeného spánku a špatných rodinných vztahů v dospělosti. Tým expertů ze Sapien Labs, která spravuje největší světovou databázi zaměřenou na duševní pohodu - Global Mind Project – odkud byla shromážděna data pro tento výzkum – vyzývá k naléhavým krokům na ochranu duševního zdraví budoucích generací.

„Naše data naznačují, že vlastnictví chytrých telefonů v raném věku – a zejména přístup k sociálním médiím – je spojen s výraznou negativní změnou duševního zdraví a pohody v rané dospělosti,“ říká hlavní autorka neurovědkyně Dr. Tara Thiagarajan, která je zakladatelkou a hlavní vědeckou pracovnicí Sapien Labs. „Tyto změny jsou způsobeny několika hlavními faktory, včetně přístupu k sociálním médiím, kyberšikany a následně narušeného spánku a špatných rodinných vztahů. Studie používající standardní screeningové metody je mohou přehlédnout. Příznaky jako jsou zvýšená agrese, odtržení od reality a sebevražedných myšlenek mohou mít významné společenské důsledky, protože jejich výskyt roste zejména u mladších generací.

Od počátku 21. století chytré telefony mění způsob, jak spolu mladí lidé komunikují, učí se a formují si identity. Spolu s tím rostou obavy z toho, jak algoritmy sociálních médií řízené umělou inteligencí mohou zesilovat škodlivý obsah a podporovat sociální srovnávání – a zároveň ovlivňovat další aktivity, jako je osobní interakce a spánek. Přestože mnoho platforem sociálních médií stanoví minimální věk uživatele na 13 let, vymáhání tohoto pravidla je nekonzistentní. Průměrný věk prvního majitele chytrého telefonu mezitím nadále klesá a mnoho dětí tráví na svých zařízeních hodiny denně. Pro tuto novou analýzu tým ve společnosti Sapien čerpal data ze svého projektu Global Mind Project a poté použil Mind Health Quotient (MHQ) – nástroj sebehodnocení, který měří sociální, emocionální, kognitivní a fyzickou pohodu – k vytvoření celkového skóre „mentálního zdraví“. Jejich výsledky ukázaly, že: · Mezi specifické symptomy, které nejvíce souvisejí s užíváním chytrého telefonu před 13. rokem věku, patří sebevražedné myšlenky, agrese, odtržení od reality a halucinace. · Mladí dospělí, kteří dostali svůj první chytrý telefon před 13. rokem věku, měli nižší skóre MHQ, přičemž skóre postupně klesalo s nižším věkem prvního vlastnictví. Například ti, kteří vlastnili chytrý telefon ve 13 letech, dosáhli průměrného skóre 30, přičemž u těch, kteří ho měli v pěti letech, klesl počet bodů na pouhý 1. · V souladu s tím se procento osob považovaných za osoby trpící úzkostí nebo duševní nepohodou (se skóre naznačujícím, že měli pět nebo více závažných příznaků), zvýšilo o 9,5 % u žen a 7 % u mužů. Tento vzorec byl konzistentní ve všech regionech, kulturách a jazycích, což poukazuje na kritické období zvýšené zranitelnosti. · Vlastnictví chytrého telefonu v mladším věku je také spojeno se sníženým sebeobrazem, sebeúctou a sebevědomím a emoční odolností u žen a nižší stabilitou a klidem, sebeúctou a empatií u mužů. Další analýza ukázala, že časný přístup k sociálním médiím vysvětluje přibližně ze 40 % souvislosti mezi vlastnictvím chytrých telefonů v raném dětství a pozdějším duševním zdravím, přičemž významnou roli hrají také špatné rodinné vztahy (13 %), kyberšikana (10 %) a narušený spánek (12 %).

Autoři studie doporučují čtyři klíčové oblasti, jak dosáhnout zlepšení současného stavu: · Povinné vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti a duševního zdraví. · Posílit aktivní identifikaci porušování věkové hranice přístupu k sociálním médiím a zajistit smysluplné důsledky pro technologické společnosti. · Omezení přístupu k platformám sociálních médií. · Zavedení postupného přístupu k chytrým telefonům.

„Celkově se tato doporučení zaměřují na ochranu duševního zdraví během kritických vývojových období,“ uvádí Dr. Thiagarajan. Závěrem uvádí: „Naše důkazy naznačují, že vlastnictví chytrých telefonů v dětství, což je vstupní brána do digitálního prostředí poháněného umělou inteligencí, zásadně snižuje úroveň duševního zdraví a pohody v dospělosti.“ „Zpočátku mě výsledky překvapily. Když se však nad tím zamyslíte, začíná to dávat smysl. Mladší vyvíjející se mysl je online prostředím více ohrožena vzhledem ke své zranitelnosti a nedostatku životních zkušeností.“ „Nicméně si myslím, že je také důležité zdůraznit, že chytré telefony a sociální média nejsou jedinou příčinou poklesu duševního zdraví a krizí, kterým čelí mladší dospělí. Vysvětlují část celkového poklesu, ale ne celý. „Nyní, i když je zapotřebí dalšího výzkumu k odhalení kauzálních mechanismů, čekání na nezvratné důkazy tváří v tvář těmto zjištěním, riskujeme promeškání příležitosti k včasným preventivním opatřením.“ Fotka od Joseph Mucira z Pixabay Fotka od Alessandro Giordano z Pixabay Fotka od 13smok z Pixabay Fotka od Alexa z Pixabay Fotka od Mohamed Hassan z Pixabay